Březen 2011

Zastávka (ze série "Starý dobrý domove")

27. března 2011 v 21:24 | U. jako Vojta |  UaGa- uajiii galerie


Tak nakonec se všechno v dobré obrátilo. Než se změnil čas, měl jsem radost, že vstávám za světla. (Z pokoje odcházím ještě za tmy, ale v kuchyni již piju kávu v přítomnosti mléčného a rozespalého rozbřesku. To je svátost rána- to rozpité světlo, které se najednou vyloupne ze tmy. Pak venku na zastávce, když čekám na bus, je již vidět do širého důlinského okolí. To už je ráno při zemi oranžové, na nebesích sice ještě tmavě modré, ale než dorazím do města, na obloze svítí už jen měsíc. Na zastávce z vlnitého plechu v Důlině se nic nenechá náhodě.
V zimě jsme na sebe všichni čekali (já, sestra, L. a paní P.), protože byla tma a chladno. Naproti zastávce svítila žlutá pouliční lampa a my pozorovali valčík vloček sněhových. Teď na sebe už nečekáme-vždyť je pěkně. Navíc L. jezdí autem a paní P. je snad už v důchodu.

Stromy na pláži (Ze série Starý dobrý domove)

8. března 2011 v 15:42 | U. jako Vojta |  UaGa- uajiii galerie
Zítra bude popeleční středa? Buď nastane zítra, anebo kralovala minulému týdnu. Středa je popeleční, protože v těch biblických dobách a v těch biblických zemích (v Jerichu- dnes mi to slovo leží v hlavě. Mohla by se tak jmenovat nějaká pěvecká hvězda- třeba Jericho Truskavec) spalovali listy palem. U nás v Čechách potom větve vrby. Popel se pak vzal do kostela, ze kterého vám na obličej udělali popeleční kříž, abychom nezapomněli na naše smrtelná těla, která se jednou obrátí v prach. Po popeleční středě nastává čtyřicetidenní půst. Jeho hlavní síla nespočívá v nejedení masa, ale v tom, že každý by se měl během té doby nad sebou zamyslet. To jen na okraj. Kdyby mi to neřekli, tak to také nevím.
Tahle fotka je nazvána Stromy na pláži. Ve skutečnosti na fotografii můžete vidět kupku hnoje, pletivový plot a kus plechu. Focena Důlina z Důliny. Ale strašně se mi líbilo to šedivo ve fotografii. Evokuje mi to hotel Arbuthnot Johna Irwinga- i v něm panovala taková šedivá zasmušilá atmosféra a voalá! Hotel Arbuthnot se rozkládal poblíž pláže! Nakonec všechno jednou dá smysl, a to je hlavní. (Hlavní ne, ale důležité rozhodně ano. A kdyby nakonec i smysl pozbyl důležitosti, zlobil by se někdo?)