O křápnutí a rozmrzlých žábách

31. ledna 2012 v 10:32 | Vojta z blogu uajiii |  užitečné info
Tuhle si jen tak sedím u počítače a najednou si říkám: páni, to vypadá, že si lenošíš! Jen tak se koukáš z okna, popíjíš kávu... ty nicneděláš! Ano, zrovinka nic nedělám a úplně si rochním.
Venku svítí jako zjara, ale ani jedna kaluž nerozmrzne- jsou duté, takže bublinky uvězněné pod ledem vykreslují moc pěkné obrazce. Taková nepravidelná oka jedno vedle druhého, někdy jedno v druhém. Nakonec je všechny rozšlápnu, kdežto kaluže svoji nelibost dají najevo hlasitým křáp! K čemu jinému by jejich výdutě sloužily, než ke křápnutí. Představoval jsem si, že led v kaluži je skleněná střecha nějaké budovy, která popraská a za ohlušujícího
(křápnutí)
zvuku se zřítí dolů.
Jednou jsme našli zamrzlou drenážní trubku, která sváděla vodu z pole do rybníka. Její ústí se třpytilo celou plejádou rampouchů, které odrážely odpolední zimní slunce. Co nás nenapadlo- všechny jsme ulámali a rozkřápli je na silnici. Poté, co jsme všechny rampouchy sprovodili ze světa, začalo z trubky slabě kapat. O hó! Vybereme z ní hlínu a poteče z ní tolik vody, napadlo nás! Tak jsme si vzali lopatičky a začali vybírat hlínu z drenážní trubky. Docela nám to šlo, ale po chvíli jsme narazili na něco velmi tajemného... nabrali jsme tajemno na lopátku... vytáhli z roury... a po prozkoumání jsme zjistili, že to je spící žába! A nejen jedna- trubka byla plná zazimovaných žab! Aspoň pět žab jako dlaň v ní spalo! Vyrovnali jsme je pěkně do řady a počkali, dokud je slunce nerozehřeje. Poté, co se jakž takž probudily, odskákaly do díry v ledu a zmizely pod zamrzlou hladinou. Myslím, že z nás velkou radost neměly. Mohlo nám být tak dvanáct, deset a sedm, když jsme v zimě probudili žáby.
Teď by mohla být trubka také plná rampouchů a spících žab, ale stačí mi vědět, že tomu tak je. Přeci jen se ze mě stává líný pardál, takže zůstanu u svého přesvědčení a rochnění si v nic nedělání. Jdu spěchat pomalu.
 


5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ozzro Ozzro | Web | 31. ledna 2012 v 10:52 | Reagovat

To znám. Poslední dobou jsem více lenivý, a proto jsem se rozhodl děsivě změnit svůj život, především pravidelným cvičením, abych nezakrněl a oproštěním se od zlozvyků.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 31. ledna 2012 v 11:11 | Reagovat

Třebas čekaly na polibek od prince...

3 bretislav bretislav | Web | 31. ledna 2012 v 13:01 | Reagovat

Křupavé bubliny v ledu jako sezonní jepičí libůstka, no budiž. To já si rochním s bobulemi od pámelníků, sezona s nimi bývá delší. A když dojdou bílé bobulky, mívám v zásobě doma takové ty praskající spojené umělohmotné polštářky, které původně obalovaly něco křehčího. S těmi se dá navíc popíjet i chutná káva. A když i ty dojdou, je zapotřebí si opět něco obaleně křehčího zakoupit, to když do mrazů je ještě daleko a nedá se to už vydržet.

4 uajiii uajiii | Web | 31. ledna 2012 v 13:56 | Reagovat

[3]: Bublinky v plastu jsou pro fajnšmekry, ano ano! Nebo je fajn skládat z papíru harmoniky!

5 Dubious cat Dubious cat | Web | 31. ledna 2012 v 16:26 | Reagovat

[2]:nebo se schovávaly před Francouzi ...

6 DRAK DRAK | Web | 31. ledna 2012 v 17:40 | Reagovat

žáby měly štěstí! přijít na ně dospělí, mohly skončit jako delikatesa, tedy jejich stehýnka, na stole...

7 Tril Tril | 2. února 2012 v 8:31 | Reagovat

tohle je přístup, kterej naprosto schvauju. proč se trochu neporochnit, když je k tomu příležitost

8 Mami Mami | 2. února 2012 v 18:49 | Reagovat

Opravdu byly zmrzlé, rozmrzly a odskákaly?:-)

9 uajiii uajiii | Web | 4. února 2012 v 16:42 | Reagovat

[8]: Ať mi ruka uschne, jestli tomu tak nebylo!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.