
Avantgardní mikrofón
1. března 2013 v 18:12 | Vojta z blogu uajiii | UaGa- uajiii galerieUprostřed luk s pevnězmrzlou trávou
chránící svět nerudných krtků s plešatou hlavou,
stojí hospoda Fin de siecle.
Opilý štamgast, největší ochmelka si jekl
(do praskajícího mikrofonu, takže jeho hlas zněl úplně přesně jako z dob avantgardy)
tu svou nejoblíbenější:
Já jsem tě měl za pačesy chytnout,
štěstí mé bláhové,
dokud by ses vyžlí nestalo,
dokud bys mi do mrtě nedalo
statek s voly, plné stodoly,
trávu zelenější, sudy nejplnější,
zrno z tučných semi let.
Já tě měl za vlasy přitáhnout,
štěstí mé mámivé,
dokud by sis samo opasek neutáhlo,
dokud by se mi jen nezdálo
o kaviáru k večeři, dřív než se sešeří,
o umění v obrazech, penězích na účtech.
Tys ale po horách, nikoli po lidech,
ty s hlavou v oblacích, my přitom chudáci
pijeme rum!
Před ránem, měsíc svítil na osamělou budovu,
si muži mlčky vyzvedli saka ze šatny.
Světla zhasla, sál potemněl, krepový papír uvadl,
jen starý mikrofon nikým nerušen dál prskal svou nevybitou elektřinu
prázdné místnosti.

Komentáře
Všechny mikrofóny srší proti srsti.
Líbí se mi to.
Jenom, nemůže mikrák chytit zpětnou vazbu? Nebo chod čili Psohlavec?


A mně se to kupodivu líbí.